Ve čtvrtek 24. 6. 2010 jsme se ráno sešli na vlakovém nádraží a vyčkali osobní vlak do Borovnice.
Jak už to bývá, nic není tak jednoduché, a tak měl vlak nejen zpoždění, ale po té co jsme si ve vlaku rozdělali svačinky od maminky, přišla ve stanici Mostek průvodčí, ať si vystoupíme, že je výluka. Vzhledem k tomu, že jsme nebyli jediní na výletu, nacpali jsme se do již plného autobusu a dojeli do Borovnice.
Pak už nás čekala krásná procházka na hrad Pecka - Perlu Podkrkonoší. Svačinku jsme si dojedli na rozkvetlé louce ve stínu lesa. Při zdolávání kopce, na kterém je hrad, jsme si představovali, jak asi muselo být těžké dobývat hrad v brnění a se zbraněmi v ruce. I když velká část hradu byla rozbrána jako stavební materiál, místní lidé se pak zasloužili o částečnou rekonstrukci objektu. Je na co se koukat a také kam se z hradeb rozhlížet. Prošli jsme se po hradbách, nakoukli do hladomorny a studny. Viděli jsme v dálce Sněžku, Černou horu, ale i Zvičinu. Při prohlídce jsme viděli několik expozic. První byla o nejslavnějším pánu hradu Pecka a jeho zajímavém životě Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Navštívili jsme středověkou kuchyni a mučírnu. Poslechli jsme si orchestrion.
Cestou zpět na vlak jsme se tak zapovídali i našich plánech na další školní výlety - i vícedenní, že tak trošku přehlédli odbočku na turistickou stezku. Ale zdatní turisté si vždy poradí. Po dvaceti minutách čekání na nádraží jsme už byli poněkud nervózní. ale to nás jen dráhy lehce napínaly - vlak nakonec dorazil a pak už jsme se konečně vezli domů.
Mgr. Marta Mokrá